(Ne)zaujal vás tento blog? Dejte mi vědět do komentářů ...

Boisguilbert 1.díl

22. dubna 2007 v 21:59 | Asperia |  Povídky
"Pane … vyslechni mě," řekl tiše.
"Ty? Ničemo … Co ještě chceš? Vzals mi všechno," řekl Izák z Yorku. S odporem.
"Já … udělám všechno, abych ji dostal na svobodu. Udělám pro ni všechno."
"Nevěřím ti."
"Co tím ztratíš, když uvěříš …?"
"Sir Brian de Bois-Guilbert, komandér templářů a chce pomoct Židovce? Kolik Židů jsi dodnes zabil? V Palestině …," přeskočil starci hlas, "sám nevíš." Tatam byla jeho úslužnost, poníženost, záleží mu jenom na ní …
"Jsem voják … Co mám udělat, abys mi věřil?" musí ho přesvědčit. "Udělám všechno. Cokoli. Co chceš. Ty máš peníze a já … já ji můžu zkusit vysvobodit z vězení. A jestli se to nepovede, vlastní rukou ji zabiju. Všechno je lepší než …" Nedořekl … než se nechat zaživa upálit … k pobavení chátry. Klekl si, se slzami v očích, před jejím otcem na kolena. Jeho spolubratří by označili za lháře každého, kdo by jim to vyprávěl.
To Izáka obměkčilo. "Vstaň … Dobře. Dám ti pro Rebeku jed. Bezbolestný jed. Dej jí ho, kdyby už nešlo nic udělat …"
"Do zítřka bude na svobodě nebo zemře bez bolesti. Přísahám."
"Co za to chceš, pane?"
"NIC. Je to moje vina. Neměl … všechno se to stalo … z mé ctižádosti, kvůli pomstě, nepodstatné pomstě … jenom možná … pokud přežiju, chci odjet. Pryč. Vím, že vy dva míříte do Španělska … do Granady. Jestli to půjde, chci místo na lodi."
"Když to uděláš chytře, třeba se ti v řádu poštěstí zůstat, neodhalí tě. Kdo by tě podezíral?"
"Já tam ale zůstat nechci," řekl tiše. Byl z toho, co už kvůli Adelaide de Montemare udělal, zhnusený. A Rebece se nikdy nebude moct podívat do očí. I když ji zachrání a dopraví na loď. "Nechci v řádu zůstat, musím pryč … v zemích pod křesťanskou vládou není místo pro zběhlého templáře. Ale neboj se, pomůžu tvé dceři, i když mě odmítneš vzít na loď. Stejně na to nemám právo. Nemusíš mi dávat nic. Pomůžu jí, jak budu moct, a pokud to přežiju, chci se z řádu dostat. Jakkoli. Jenom mi dovol, abych jí pomohl a pomoz mi při tom."
"Dobře, vezmeme tě s sebou," rozhodl se Izák z Yorku.
"Tak … já jdu pro ni. Ivanhoe a ti zbojníci ... Dohodli jsme se a … já je můžu dostat dovnitř." Do královského vězení.
Rebeka tam čeká na popravu na hranici. Je prý čarodějnice. To proto, že je Židovka a že se vyzná v léčení a ve spoustě dalších věcí. Princ Jan ji požádal o jed, účinný a těžko zjistitelný jed pro své nepřátele, hlavně pro krále a ona to odmítla. Proto se ji snažil umlčet. Nechal ji odsoudit pro čarodějnictví. Její znalosti byly sice obrovské, ale proti princi byla zcela bezbranná.
I on byl skoro bezbranný, ale nevzdával se. Půjde pro ni, aspoň ji ještě uvidí, kdyby to nevyšlo. Ona mu taky zachránila život, nedovolila, aby ho zabili. Řekla Ivanhoeovi, že ještě není ztracený … věří, že se obrátí. A oni ho nechali jít. Nechtěl jí dál ubližovat, poslal Izákovi anonym, varoval ho, ať radši odjedou, rádobykrál Jan Židy nenávidí a tak se Izák rozhodl pro Španělsko. Než rozprodal majetek, aby tam prý nepřijeli s prázdnýma rukama, ostatně byl to jeho majetek, který si vydělal, měl na něj právo, říkal si, ale přesto se zlobil, že kvůli tomu zdržení … zatkli Rebeku, protože se princ mezitím dozvěděl o jejích znalostech léků i jedů a vůbec přírodních věd a požádal ji o tu drobnou laskavost, účast na zákeřných vraždách … Může toho pro ni teď udělat tak málo. Ale snad to bude stačit.
"Na oplátku jim pomůžu proti princi Janovi, budu bojovat za krále," dodal. "Je to obchod. Oni využijí mě a já je."
"Pane … možná s ní zemřeš … musím ti říct a vůbec se mi to nelíbí … že i ona tě miluje." Myslel, že Ivanhoa … přece … všichni si to mysleli a on se na Rebeku ani nepodívá … pomůže jí z pocitu vděčnosti, ale je pro něj špinavá. Chce si vzít tu chladnou saskou princeznu. Možná dostane, co chce. Richard je prý už v Anglii a jestli bude mít Ivanhoe jenom trochu štěstí, získá baronský titul, panství, které mu udělil Richard, i lady Rowenu.
Ale on prohraje. Zaručeně a zaslouženě. Jediné vítězství bude splněný slib. Slib, který dal Židovi. Kde se v něm ta nenávist vzala? Nikdy neměl jít bojovat do Svaté země. Ve Svaté zemi měl zůstat svatý mír.
"To není možné. Nemusíš mi lhát." Chce si pojistit, aby mu dceru přivedl. Nevěří, že nic takového nepotřebuje. "Nelži … nemusíš. Já svůj slib splním. Já držím slovo."
"Nelžu. Sama mi to řekla. Jdi."
NAVRCHOLU.cz
NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která ze zde uvedených povídek se vám nejvíc líbila?

Sense and Sensibility 54.9% (45)
Minulé životy 17.1% (14)
Boisguilbert 6.1% (5)
Tajemný klient 6.1% (5)
Kamarádky 9.8% (8)
Dorfolk 6.1% (5)

Komentáře

1 Awellyn Awellyn | E-mail | 16. března 2008 v 15:53 | Reagovat

moc se mi to líbí!!! jdu číst dál :o)

2 asperia asperia | 16. března 2008 v 18:44 | Reagovat

no tak to jsem potěšena :-)))

3 Eva Eva | Web | 4. června 2008 v 13:17 | Reagovat

Senza blog, zajděte také na Kankulček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama