(Ne)zaujal vás tento blog? Dejte mi vědět do komentářů ...

Minulé životy 1.díl

29. dubna 2007 v 19:41 | Asperia |  Povídky
"CO tady DĚLÁTE?"
Á … je to on. Výborně … Proč se tak mračí? Přece mu neubližuje. Vypadá, jako by si to nemyslel. Seděla na kamenné zdi a shlížela dolů na hvězdu. Hvězda si četla Pýchu a předsudek a napájela se kávou, než ji uviděla. Byl by z něj ten nejlepší Darcy, jak ten se kaboní … výborně by se na takovou roli hodil, třeba ho do ní ještě obsadí. Lepšího nenajdou. Ostatně Donald tvrdí, že mu tu roli nabízejí a že mu ještě dali čas na rozmyšlenou. Tak proto si tu knížku tak zaujatě čte … Potřebovala s ním udělat interview. Musí si ho nějak vhodně naladit, snad jí neukousne hlavu. Nemá novináře právě v lásce, jeho střety s tiskem jsou legendární ... Co kdo může mít proti novinářům? … Má tak chytré oči. Ve filmu se takhle nekouká. Jeho poslední role byl tak trochu ťulpas, pohrdavě se ušklíbla.
"No … já slezu a povíme si to, jo?" nabídla vstřícně.
"Zavolám policii," sdělil jí přísně.
Bude to s ním těžké, ale ona se nedá. To určitě. To se jí bojí?
"Fajn. To bude fajn. Tak volejte. Uvidíte, co vám provedu. Nebudete se stačit divit."
Aspoň bude článek zajímavější. Stejně policii nezavolá, pomyslela si lítostivě, a jakej to mohl být trhák. Netroufne si.
"Slečno …," pravil David Meredith výhrůžně.
"No tak, pozvěte mě na kafe, jste snad gentleman," napadla ho. "Jestli chcete volat tu policii, tak o tom napíšu a třeba jim taky něco legračního namluvím a taky se bude vědět, že tu bydlíte … budete mít po klidu," líčila mu boží dopuštění, které by mu s chutí zařídila, jestliže se jejím úmyslům nepodrobí.
Díval se na ni, jako by zvažoval, jestli by mu prošla vražda.
"Dobře, ale … nebudete mě zbytečně zdržovat. Vyklopte, co máte na srdci … a jděte si po svém."
Mohl by být galantnější, to tedy určitě.
Sedla si na druhou židli a nabídla si kafe. Musel jí donést druhý hrnek. S návštěvou nepočítal. Asi tu ani nemá žádnou přítelkyni. O té by od Ginny určitě slyšela. Zatím to šlo líp, než čekala. Musí se tu už sám nudit. Je zvyklý na pozornost … na společnost … i když na filmovou hvězdu prý není zas tak společenský … ani nejde z aféry do aféry. Na filmovou hvězdu je hrozně seriózní, říká Donald … samozřejmě s nevýslovným politováním, co jiného by taky mohl říkat, je to cynik a potřebuje Mereditha dobře prodat. Skandály přitahují pozornost tisku.
"Tak co byste ráda, slečno?"
"NO … já tak trochu začínám u novin … chtěla bych udělat interview. Abych se prosadila."
"Snad ne se mnou?" pověděl jí jízlivě.
"Přesně tak. S vámi. Nemyslete si, vybrala bych si někoho jinýho, ale naskytla se mi tahle příležitost, tak jsem tady …"
"Jak jste zjistila, že tady bydlím?" zeptal se jí Meredith podezřívavě.
"Jak? Moje sestřenice chodí s vaším agentem, pár měsíců a náhodou se od něj dověděla, kde bydlíte, a vzpomněla si na mě ..." Ginny ji zabije a co teprve Donald.
"To jsem si moh myslet, ženský," zavrčel.
"Cože?" zeptala se nevinně. Čím víc jí toho prozradí … je tak mile naivní.
"Donald a ty jeho ženský …"
"Dovolte! Ginny není žádná tyč, co polonahá propaguje sporáky a saponáty … je výjimečná a Donald si ji nezaslouží, náhodou … Ginny studuje. Je moc chytrá. Bude z ní archeoložka," zastala se oblíbené sestřenice. "A Donalda to přejde nebo si už rovnou může začít hledat jinou. Ginny je ta poslední, co by mu to trpěla. To si pište, Edwarde."
"Dámo, vy máte tu DRZOST, přijít nezvaná, ba krajně nežádoucí přes zeď na můj pozemek, chtít interview a splést si moje křestní jméno?"
"Pardon, přeřekla jsem se, měla jsem na střední učitele a ten se vám hrozně podobal. Taky byl takhle ironickej."
"A to jste mu říkala Edwarde?"
"Jo, když jsem vyšla. Je fajn. Bohužel gay."
"Já NEJSEM gay," bůhvíproč považoval za nutné upřesnit.
"Jo?" podívala se po něm schválně hodně nedůvěřivě a znovu se zeptala: "Fakt ne? Znamenám si."
Vytáhla zápisník a koutkem oka si ho prohlížela … užívala si toho, jak pěkně se jí ho zase povedlo vytočit.
"Mimochodem, viděla jste někdy nějaký můj film?"
"Myslím, že jo … snad … vadí to moc?"
Ve skutečnosti je viděla všechny. Naprostou náhodou. Sama nevěděla proč, ale když si procházela jeho filmografii, s údivem zjistila, že všechny filmy moc dobře zná, nepovažovala se za filmového fanouška … ale kdyby mu to řekla, moc by si o sobě myslel. Stačí, jak nesebekritickej je teď. Fungovalo to.
Její objekt si povzdechl.
"No … na tom, že se vás tak snadno nezbavím, vaše ignorantství nic nezmění … Tak se ptejte."
"Řekněte mi svoje životní krédo," navrhla a pobaveně na něj zamrkala. On předstíral výhrůžné mračení a potom se trošičku usmál.
"Počkejte … jak se vlastně jmenujete? Dáte si?" Nabídl jí meruňkovou zmrzlinu, kterou si přinesl z lednice.
"Dík. Jsem Caroline Spaldingová."
"Těší mě."
"Nelžete." Zasmál se.
"Hezky se smějete," přiznala mu nerada.
Zdálo se jí, že to pochopil. Uznale se ni ušklíbl.
"Fajn, uděláme interview," navrhl jí vstřícně.
"Dobře."
"Ale … předtím byste mi mohla prokázat menší protislužbu."
"Jakou?" zeptala se podezřívavě. Jak ten je nafoukanej. A jestli si myslí, že …
"Umíte vařit?"
"JO. JÁ jo. Výborně. Nebudete litovat."
"Vážně? Připadáte mi hrozně emancipovaná." Zamračil se na ni nesouhlasně. Zase jeden mužský šovinista, však ona ho už naučí.
"Pche … To máte pravdu, jenže vaření a jídlo je můj koníček."
"Tak se mi předveďte."
"Jenom když mi pomůžete."
"Vy si přece nesmíte klást podmínky."
"Kdo říkal?"
"Tak pojďte," zase si povzdechl.
"A budete mě poslouchat," upozornila ho. To aby bylo od začátku jasno.
NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která ze zde uvedených povídek se vám nejvíc líbila?

Sense and Sensibility 54.9% (45)
Minulé životy 17.1% (14)
Boisguilbert 6.1% (5)
Tajemný klient 6.1% (5)
Kamarádky 9.8% (8)
Dorfolk 6.1% (5)

Komentáře

1 Awellyn Awellyn | 26. února 2008 v 16:26 | Reagovat

jééé moc se mi to líbí:-))

2 asperia asperia | 26. února 2008 v 20:11 | Reagovat

výborně !

3 Awellyn Awellyn | 27. února 2008 v 6:08 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama