(Ne)zaujal vás tento blog? Dejte mi vědět do komentářů ...

Operace Silver A - televizní inscenace

26. května 2007 v 12:48 | Asperia |  Film a knihy
Nedávno jsem viděla dvoudílnou televizní inscenaci. Rozhodla jsem se pro její sledování hlavně z důvodu, že mě zaujalo téma, dále i proto, že tam měli hrát někteří mí hodně oblíbení herci (jako Táňa Vilhelmová, Ivan Trojan, Jiří Dvořák). Navíc: režisér Strach. Název ? Operace Silver A. Nebylo to přesně podle skutečných událostí, některá jména byla změněna, děj upraven. S inscenací jsem byla spokojena, dokonce hodně, nemohla jsem se od televize odtrhnout, což obvykle můj problém nebývá.
Po nějaké době jsem si přečetla recenzi v Týdnu, autor Just. Naprosto dílo strhal. Začala jsem pátrat. Opravdu to byl takový paskvil? Na internetu jsem našla spoustu nadšení a pochval - čtenářské recenze, také na stránkách věnovaných válečné historii byly příznivé ohlasy. Uklidnila jsem se. Asi to tak blbé nebylo.
Negativní názory se ale znovu vyrojily. Nechápu to. Sledovali jsme všichni totéž?
Jde o ostouzení Alfreda Bartoše? To bych určitě nechtěla. Ale inscenace byla natočena jako umělecké dílo, ne zcela přesně podle skutečnosti. Dva manželské páry, které jsou hlavními postavami, vedle Bartoše, byly mírně přejmenovány. Četla jsem, zase pod vlivem této inscenace a mé snahy přijít věci trochu na kloub knížku Miroslava Ivanova (ne tu o atentátu, ale o odbojářích ze silver a), a i tam se uvádí, že Alfréd Bartoš byl sice úžasně (a nijak ironicky to nemyslím) schopný a statečný důstojník, opravdový hrdina, ale že pokud jde o ženy, nebyl prý tak úplně "Mirek Dušín." Proč přikrašlovat skutečnost? Není pravda lepší?
Navíc jsem četla, že i pardubičtí pamětníci byli s inscenací dost spokojeni.
V kritice pana J. (pokud jsem správně pochopila) se inscenaci vytýkalo, že se nedrží skutečnosti, že se lidi vybavovali tak, jak by ve skutečnosti za protektorátu nemluvili. Ale např.ta hádka na začátku a označení pana Hladíka/Hladěny za kolaboranta, to přece proběhlo mezi přáteli a ten, co se toho výroku dopustil, byl opilý. Opravdu se tehdy (navíc ještě před atentátem, kdy se teror mnohem víc zostřil) všichni po celé dny a noci přede všemi na sto procent kontrolovali, ve strachu před udavači?
Zrovna tak vtípky o odboji na ulici. Šlo o kamarádky a obě věděly, že ta druhá ví.
V hotelu se scházeli, protože toto asi nebylo nic divného, že se dvě mladé kočky scházejí a baví, i za války. Navíc pod svícnem tma.
A že to celé byla jakási idylka? Mě z toho mrazilo. Zvlášť v závěru. Ta hrůza té doby byla přece docela dobře zobrazena.
Kritiky je potřeba, ale myslím, že by se inscenaci měly přiznat i její dobré stránky. Recenze v Týdnu mi přišla hodně přehnaně negativní.

NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama